Děj tohoto Československo-kampučského filmu se odehrává v Kampučii (Kambodža) v rozmezí deseti let, tedy od roku 1969. Hlavní postavy snímku jsou vymyšleny, ale jejich tragický osud má svou předlohu v životech tisíců lidí, kteří živořili v zemi postižené systematickou genocidou diktátorského režimu generála Pol Pota. Na počátku filmové příběhu se český lékař Tomáš opět dostal do míst, kde bydlel před několika lety se svou khmerskou manželkou Khemou. Znovu přišel do města, které bylo kdysi kulturním centrem Kambodži a nyní je pouze změtí sutin domů a zničených ulic… Lékař začíná vzpomínat na dobu, kdy se seznámil s půvabnou tanečnicí a herečkou královského divadla – s Khemou – a zamiloval se do ní. Uvědomuje si, že jejich vzájemná láska se zrodila do času těžko popsatelných hrůz, a proto spolu prožili jenom několik měsíců naplněných mileneckým a manželským štěstím. V době, kdy oba netrpělivě očekávali, že se jim narodí první dítě, vypuklo v zemi povstání a Pol Potovi „Rudí Khmerové“ začali se svým nesmyslným řáděním a vražděním. Ve zničeném městě Tomáš opět vzpomíná na ženino záhadné zmizení z rodného domu ve chvíli, kdy on sháněl sanitku, aby Khemu odvezl do porodnice. Mužovu mysl nyní zaplňuje i neochvějné rozhodnutí najít manželku a dítě, které prý Khema porodila v nepředstavitelně těžkých podmínkách. Při pátrání po rodině se Tomáš z vyprávění svědků dovídá o hrůzách, jež manželka musela prožít, neboť byla evakuována do koncentračního tábora a později násilím přinucena k novému sňatku i k propagaci diktátorského režimu. Lékař se také seznamuje s tragickými osudy dalších kambodžských obyvatel. Všechny ho přivedou k názoru, že proti extrémnímu zlu se člověk může postavit i se zbraní v ruce.