Týden co týden se šestice žen schází v malých londýnských lázních, aby zde probraly, co přinesl život. Ale nyní jim chtějí jejich svatostánek zavřít. A boj proti tomu bude vyžadovat víc než slova… Veřejné lázně byly vždycky místem setkávání. A fungují tak dodnes. Alespoň ty londýnské ano. A přesně v jedné podobné budově, kde klid šplouchání vlnek narušují jen líné obláčky válející se páry, se jednoho dne schází šestice žen, které jako by krom zájmu o relaxaci vlastně vůbec nic nepojilo. Ale je to omyl, společného mají docela dost. Třeba už jen to, že všechny žijí svůj život, který mnohdy dokáže přinést hodně nečekané zvraty a různorodá překvapení. A taky fakt, že mají místo, kde se právě nacházejí, prostě rády a vůbec se jim nelíbí, že mu hrozí zavření. Kde jinde by se pak daly probírat i ty nejvšednější věci, ze kterých se skládá každodenní existence, než v této veřejné zpovědnici, kde se nikdo na nikoho nehorší, ale vždy jen říká svůj názor, doplněný vlastními zkušenostmi a znalostmi? Týden co týden je dost slov, která potřebují být sdělena, a dost témat, jež stojí za probrání. To vše v britském „dámském“ dramatu amerického režiséra Josepha Loseyho, natočeném podle stejnojmenné komorní divadelní hry Nell Dunnové. V jedné z hlavních rolí pak exceluje držitelka Oscara Vanessa Redgraveová.