Útěk do větru – Útěk do větru
Hraný debut úspěšného dokumentaristy Václava Táborského (po roce 1968 emigroval) je příběhem o střetu romantických představ s realitou. – Trojice patnáctiletých kluků z rozdílných rodin (Jirka, Karel, Martin) se poté, co byla potrestána rodiči za jeden příjemně strávený den za školou, rozhodne k útěku z domova. Kluci se utáboří u rybníka. Jenže už první potíže je málem přimějí k návratu. Nicméně zůstanou a postupně si zvykají. Když spotřebují zásoby a peníze, přihlásí se na brigádu do zdejšího JZD. Místní lidé je po čase přijmou mezi sebe. Zádrhel nastane, když kluci vystoupí s kritikou na jedné schůzi. Soudruhovi z okresu se stanou podezřelí. Druhý den do vsi přijede Bezpečnost a chlapce odveze. Je to sice konec romantického dobrodružství, ale zároveň i začátek jejich nového života, do nějž vstupují obohaceni o cennou zkušenost. Na XVII. MF filmů pro děti a mládež v Benátkách 1965 získal film Stříbrného lva.