Vynikající modernistické životopisné drama o běsech, jež provázely jednoho z největších renesančních malířských géniů. Přestože expresivní výpravné drama renomovaného britského režiséra Dereka Jarmana není z nejznámějších, právem bývá řazeno k žánrovým vrcholům biografické kinematografie. Jarman si za něj dokonce odnesl dvě prestižní ocenění z mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. Porotu tehdy oslovila, krom velmi výrazné vizuální stránky filmu, především režisérova otevřenost, s níž propojil život tohoto renesančního malířského giganta s dílem, které po Caravaggiovi zůstalo. Při zobrazování malířovi divoké podstaty, jež se projevovala už odmala, Jarman pochopitelně nemohl vynechat umělcovu existenci ve světě zločinců, zlodějů a prostitutek. Tento svět Italovy běsné, a přesto maximálně realistické vize ovlivnil možná ze všeho nejvíc. Ostatně právě lidé z tohoto prostředí mu stáli nejčastěji předlohou. A i sám malíř se jednou dopustil vraždy, přičemž jeho obětí se stal model, se kterým prožil vášnivý vztah – Ranuccio. Jarman se však ve své modernistické filmové výpovědi nezříká ani využívání zcela cizorodých nedobových prvků, jako jsou auta či počítače, kontrastující s historickými obleky a s dýkami pod kabátcem. Vášněmi týraného génia zde ztělesnil Nigel Terry, Ranuccia díky Pánovi prstenů populární Sean Bean a jeho protihráčku Lenu pak neméně známá Tilda Swintonová.